Šumava

V našem světě je Šumava prostě zeměpisný pojem. Místo, kam jezdíme na letní dovolenou, abychom si odpočinuli od práce. A i když je pravda, že se hra odehrává skutečně na reálné Šumavě, samotné slovo znamená mnohem víc. Je to metafyzická entita, která spřádá nitky osudu, a její vliv může přesahovat samotný region. Les, kopce, vítr, stromy, magie, bytosti, příběhy, lidé - to vše je Šumava. Matka Šumava, žijící jako samostatná bytost svým vlastním životem.

Nikdy nevíte, kdy a jak vás kterákoliv obyčejná lesní cesta zavede k podivným zříceninám, na kouzelnou mýtinu, k rybníčku s léčivou mocí... Možná na chvíli spatříte bájného Bílého Jelena nebo vílu, která zmizí právě ve chvíli, kdy si ji všimnete mezi skalami. Možná narazíte na jeskyni se zlatým pokladem, nebo na poutníka podivného vzezření. Pokud věříte Matce Šumavě nebo v životě už nevíte, kam dál, možná před vámi na chvíli otevře svá tajemství...

Intriky

U dvora je čest a společenské postavení vším. Kdo má v těchto záležitostech zásadní vliv? Tuto odpovědnost jsme vložili do jemných rukou dvorních dam. Co přesně to pro hru znamená? Zasedací pořádkek u jídelního stolu: čím blíže sedí dotyčný čelu, tím je váženější. Před každým jídlem se dámy sejdou, aby aktualizovaly rozdělení míst u stolů, která odráží - podle jejich názoru - reálnou úctu, které se na Sychravu každý těší.

Dvořané pak akceptují společenské postavení přiznané ostatním a podle toho projevují základní úctu. Jen dvě místa jsou dána na začátku, ale nemusí být nutně pevně daná po zbytek hry: Albert Tomáš sedí vždy v čele stolu, zatímco Šejdíř má zvláštní místo na samém konci hierarchie míst. Někteří by toto místo možná nazvali "podlaha".

 Během hry mohou všichni jedinci zažít zásadní vzestup či pád na společenském žebříčku, což může ovlivnit nejen jejich vlastní osud, ale i osudy celých skupin lidí. Pořádek u jídelního stolu je jednoduchým znázorněním moci, kterou dámy na dvoře disponují, a také ukazuje význam, který má čest ve světě rytířů.

 Mezi samotnými dvorními dámami dochází i k mnoha dalším intrikám. Kdo se zmocní uvolněných panství? Kdo se dostane k moci? Kdo odstraní manžela své milenky? Nebo budou Dvořané raději zastávat morální a čestný postoj spíš než bojovat o osobní zisky?

Smrt

Některé písně mohou být delší než jiné, ale každá nakonec dospěje ke konci. Zatímco příběhy většiny postav budou pokračovat i po skončení hry, ne všechny budou mít takové štěstí. Zde přicházejí na řadu hroby, které nám připomínají, že smrt je nevyhnutelnou součástí cesty.

V blízkosti pevnosti se nachází sedm hrobů jako symbol předpovězené smrti. Některé z nich nesou jméno nebo jména postav ze začátku hry. Ano, jména - jedna z postav hrob zaplní, zatímco druhá přežije. Jiné hroby pouze určují, kde a kdy někdo naposledy vydechne, aniž by určovaly postavu, která má zemřít - a je na hráčích, kdo bude tím, kdo se obětuje za ostatní.

Žádná postava nemůže zemřít, aniž by měla prázdný hrob, který by mohla zaplnit. Ale všechny budou nakonec plné.  Umírání neznamená prohru ve hře, ale slouží spíše jako tečka za příběhem postavy. Například od samého začátku všichni jasně vědí, že dojde k závěrečnému souboji mezi Albertem Tomášem a jeho synem Martinem Janem - a jeden z nich zemře.

Magie

Tajemná Šumava je kraj opředený mocnou magií a tajemstvími, kterým rozumí jen málokdo. Všude kolem číhají strašlivé bestie, cesty náhle mění svůj cíl a realita a nadpřirozeno splývají v jedno. Čarodějky a čarodějové jsou jediní, kdo se byť jen blíží k pochopení těchto tajemství.

Jejich schopnosti jsou nezbytné pro orientaci ve zrádném terénu. Ačkoli jejich cíle mohou být někdy nejasné, nikdy není moudré mít některého z nich za nepřítele. Ve světě, kde mnoho nepřátel nelze porazit mečem ani intrikami, je čarodějka pro úspěšnou výpravu často nezbytná.

Ale všechno má svou cenu. Stejně jako kdokoli jiný, kdo nemůže odolat sladkému pokušení moci, i čarodějky se musí přinášet oběti, když se snaží ovládat nadpřirozeno. Každá čarodějka si chrání své území a jejich cesta bývá osamělá.

Navzdory silně náboženskému prostředí ale nečekejte žádné hony na čarodějnice. Všichni chápou, že magie je součástí světa, ve kterém žijí. Jakákoliv myšlenka na nějaké vymezování se vůči magii by nebyla o nic absurdnější než vymezovat se vuči větru nebo slunci.

V současné době se Marianna těší přízni jako dvorní čarodějka pána pevnosti a starý mág Michael je spíše v ústraní. Na Sychravo však míří druhá čarodějka Jasmína a mladá šamanka Jiskra od Dlouhého jezera. A všichni vědí, každý dvůr je velký tak akorát pro přesně jednu čarodějku.

Hledači gárlu

Ti nejoddanější rytíři se mohou vydat na celoživotní výpravu za hledáním Svatého grálu, nejsvětějšího a nejčestnějšího poslání, jakého může kdokoli dosáhnout. Ti, kdo se napili z Grálu, se vrátili se sebejistou září v očích a silou, které se ostatní rytíři nevyrovnají. Ti, kdo se na cestu vydají, však musí prokázat svou hodnotu a sílu charakteru. Během zkoušek, vedených a posuzovaných Ctihodnými, mají za úkol nade vší pochybnost prokázat, že v jejich srdcích má Bůh místo, které je vysoko nad čímkoliv jiným.

Drtivá většina těchto výprav končí neúspěchem. Tu a tam však některé dospějí ke zdárnému konci a rytíř získá nesmírnou moc Grálu - stane se Grálovým rytířem. Život Grálového rytíře je těžký, ale ctnostný. Cestuje po kraji ve službách církve, ničí zlo a chrání slabé a utlačované. Přestože jsou Gráloví rytíři obdivováni jako majáky víry a odvahy, často musí kvůli takovému povolání zanedbat své osobní závazky.

Požehnání Grálu však nemusí trvat věčně a Jan Valerián z Lipové je živým důkazem pomíjivosti požehnání. Jaké zklamání způsobí, když se vrátí do pevnosti bez charakteristického lesku v očích.